- 1. ročník festivalu JH 1994
- 2. ročník festivalu JH 1995
- 3. ročník festivalu JH 1996
- 4. ročník festivalu JH 1997
- 5. ročník festivalu JH 1998
- 6. ročník festivalu JH 1999
- 7. ročník festivalu JH 2000
- 8. ročník festivalu JH 2001
- 9. ročník festivalu JH 2002
- 10. ročník festivalu JH 2003
- 11. ročník festivalu JH 2004
- 12. ročník festivalu JH 2005
- 13. ročník festivalu JH 2006
- 14. ročník festivalu JH 2007
- 15. ročník festivalu JH 2008
- 16. ročník festivalu JH 2009
- 17. ročník festivalu JH 2010
- 18. ročník festivalu JH 2011
Historie festivalu
Fond Janáčkovy Hukvaldy (FJH o. s.) vznikl jako občanské sdružení v roce 1995, jehož cílem je navázat na umělecký odkaz hudebního skladatele Leoše Janáčka a dále jej rozvíjet, mimo jiné i pořádáním Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy.
V preambuli stanov fondu se jeho poslání uvádí těmito slovy:
„My, zakládající členové ´Fondu Janáčkovy Hukvaldy´, navazujíce na umělecký odkaz největšího z hukvaldských rodáků a velikána světového hudebního skladatelství Leoše Janáčka (1854 - 1928), vědomi si povinnosti nedat zaniknout kulturnímu kreditu Hukvald a oblasti Hukvaldska vůbec, respektujíce tradice všelikých hudebních slavností a festivalů s historickými prvopočátky v r. 1938, dáváme vzniknout sdružení, které nechť s pokorou chrání a rozvíjí vše, co skrývá a obsahuje motto: ´Hukvaldy, Janáček a kulturní dění.´"
Ve svých stanovách si fond mimo jiné ustanovil, že hlavním cílem jeho činnosti je v obecné rovině zajišťování kulturního života obci Hukvaldy a v tomto regionu, organizování kulturních akcí se zaměřením na veřejnou prezentaci mladých umělců, a to zvláště v oboru hudebním, propagace kulturních hodnost a tradic Hukvaldska, to vše při preferenci osobnosti a díla Leoše Janáčka. Součástí hlavní činnosti je i provozování kulturních a památkových zařízení v obci Hukvaldy a v jejím regionu a pořádání kulturních a společenských akcí v nich s důrazem na hudební odkaz Leoše Janáčka a region Hukvaldska.
Přípravný výbor sdružení Fond Janáčkovy Hukvaldy byl ustanoven dne 9. 9. 1994 v tomto složení: Mgr. Ilja Racek, Ph.D. - tehdejší ředitel Státního divadla Ostrava (později Národního divadla moravskoslezského), tehdejší manažerka divadla Radmila Kotterbová a Petr Sobotík, v té době starosta obce Hukvaldy. Fond Janáčkovy Hukvaldy byl registrován u Ministerstva vnitra ČR k datu vzniku fondu, a to dne 16. 10. 1995.
Avšak již rok před oficiálním vznikem fondu, v létě 1994, v roce, kdy si celý kulturní svět připomínal 140. výročí narození Leoše Janáčka, se uskutečnil první ročník Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Záštitu nad ním převzal tehdejší předseda vlády České republiky a pozdější prezident republiky Václav Klaus. Program prvního ročníku festivalu byl zasazen do šesti dnů, v nichž dostala prostor především díla hukvaldského rodáka Leoše Janáčka a českých klasiků. Zahajovací den, 24. červen 1994, patřil Příhodám lišky Bystroušky L. Janáčka v nastudování souboru opery Státního divadla Ostrava v režii Davida Sulkina ze Anglické státní opery a pod dirigentskou taktovkou Jiřího Pinkase z Národního divadla v Brně. Na programu festivalu tehdy participovaly zejména soubory Státního divadla Ostrava, Janáčkova filharmonie Ostrava a zahraniční sólisté.
U zrodu Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy tedy stálo především Státní divadlo Ostrava a obec Hukvaldy. Významná byla a dosud je pro festival také podpora Nadace Leoše Janáčka v Brně. Prvotní ideou zakladatelů festivalu bylo vedle uvádění děl Leoše Janáčka v různých interpretacích také propojení divadelního umění a hudby. Státní divadlo Ostrava na Hukvaldech premiérově uvádělo řadu velkých operních děl, ale i drobných hudebních šperků, z různých důvodů jen zřídka uváděných ve velkých operních domech. V prvních letech se tak na Hukvaldech mohli diváci potěšit takovými díly, jako např. operou J. F. Fischera „Dekameron", jednoaktovou operou L. Fišera „Lancelot", dětskou operou H. Krásy „Brundibár", dílem P. Helebranda „Jesličky svatého Františka", minioperou J. Berga „Eufrides před branami Tymén", dětskou operou H. Colea „Midasovy oslí uši", jednoaktovými operami „Provdaná nevěsta" (J. Souček) a „Počátek románu" (L. Janáček) a řadou dalších. Nebyla to však pouze opera, ale také četné zajímavé baletní inscenace, ať už v provedení členů souboru baletu Státního divadla Ostrava nebo zahraničních hostů.
Zcela ojedinělé a originální bylo propojení festivalu s životem obce a jeho obyvatel především prostřednictvím dětí, žáků hukvaldské základní školy, které se aktivně podílely jako účinkující v četných na festivalu uváděných operních inscenacích (Hans Krása: Brundibár; Otakar Křička: Ogaři; Benjamin Britten: Archa Noemova a další).
Výrazem skutečnosti, že obec Hukvaldy ctí své silné hudební tradice a její obyvatelé chápou jejich význam, bylo v lednu roku 2000 otevření skvěle vybaveného koncertního sálu pro více než 200 posluchačů, s nahrávacím studiem, v budově hukvaldské Základní a mateřské školy Leoše Janáčka. Od té doby tento víceúčelový sál bohatě využívají nejen žáci školy a občané obce, ale tento prostor poskytuje také vítané útočiště účinkujícím i návštěvníkům Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy při nepříznivém počasí, kdy není možné konat koncerty pod širým nebem. Od roku 2009 je zde také dějiště Mezinárodní pěvecké soutěže Leoše Janáčka.
Tradici hudebních slavností a kulturního života na Hukvaldech připomněla v roce 1996 v souvislosti s konáním Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy tehdejší tajemnice brněnské Nadace Leoše Janáčka, paní PhDr. Alena Němcová, těmito slovy: „Několik dnů poté, co Leoš Janáček oslavil své dvaasedmdesátiny, odhalovali v neděli 11. července 1926 (...) na Hukvaldech skladateli pamětní desku na jeho rodné škole. Přítomný Mistr měl životní energie na rozdávání a plnou hlavu tvůrčích plánů. V předvečer této slavnosti byly na Hukvaldech a v sousední Kopřivnici uspořádány koncerty, na nichž zazněla Janáčkova sborová a komorní díla. Skladatel v krátkém projevu hovořil o sepětí své hudby s rodným krajem i o přání, aby ji jeho spoluobčané mohli poznat v dobré interpretaci. To byl prazáklad hudebních slavností, které se zprvu nepravidelně konaly na Hukvaldech a v okolí, spojeny tu úžeji, tu volněji s Janáčkovým jménem. Na tuto tradici navázal před dvěma lety plně profesionalizovaný festival Janáčkovy Hukvaldy, který si klade za cíl vykročit z úzce regionálního rámce a uvádět dílo hukvaldského Mistra v mezinárodních souvislostech pro domácí i zahraniční publikum. Malebné prostory hukvaldského hradu i přírodní amfiteátr na úpatí hradního vrchu se ve festivalových dnech rozezní hudebními díly minulosti i přítomnosti, mezi nimiž nebudou chybět skladby Janáčkovy (...)."
V prvních letech existence Fondu Janáčkovy Hukvaldy, který se stal od roku 1995 hlavním pořadatelem a garantem kvality Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy, tvořili správní radu fondu Mgr. Ilja Racek, Ph.D., Petr Sobotík, tehdejší starosta obce Hukvaldy a dlouholetý předseda Fondu Janáčkovy Hukvaldy (do r. 2010), Ing. Martin Říman, Radmila Kotterbová a Mgr. Bohdana Rywiková. Dramaturgickou radu tvořili Mgr. Luděk Golat - tehdejší šéf opery Státního divadla Ostrava (později Národního divadla moravskoslezského), doc. PhDr. Ivan Měrka - hudební pedagog a publicista, PhDr. Alena Němcová - tajemnice Nadace Leoše Janáčka v Brně, Mgr. Jaromír Javůrek - tehdejší ředitel Ars koncertu (a Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj) a doc. Jan Hališka - tehdejší ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava a hudební pedagog.
Členy občanského sdružení Fond Janáčkovy Hukvaldy byly a jsou významné osobnosti kulturního a uměleckého života na Ostravsku, nebo jeho aktivní podporovatelé. Jak festival samotný, tak Fond Janáčkovy Hukvaldy procházel postupem let mnoha změnami a proměnami. Základní idea, která stála u jeho zrodu, však zůstala stejná.
Jako pořadatel Mezinárodnílho hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy a od roku 2009 také hlavní organizátor Mezinárodní pěvecké soutěže Janáčkovy Hukvaldy (ve spolupráci s Fakultou umění Ostravské univerzity) prezentuje Fond Janáčkovy Hukvaldy o. s. nejen kvalitní umělecké soubory a hudební interprety z České republiky i ze zahraničí, ale nabízí také příležitosti mladým uměleckým talentům v oblasti hudby a zpěvu, a to při preferenci osobnosti a díla Leoše Janáčka, jehož odkaz fond trvale udržuje a naplňuje.